Učím lidi jak odhodit bloky k penězům a žít v hojnosti.

Dnes žiju svůj život v hojnosti o jaké jsem si ještě před 15 lety mohla nechat jen zdát. Mám přátele, krásnou rodinu, dostatek financí a dělám práci, která mě baví a inspiruje ostatní.

Pochopitelně řeším výzvy, které život přináší a zažívám radosti a starosti matky, manželky, člověka...

Již jako malé dítě jsem vnímala jen hojnost všeho všude kolem. Jak jsem rostla, všimla jsem si také, že příslušníci mé rodiny prožívají nedostatek. Moji rodiče měli s penězi velké stresy a komplikace.

Na studiích jsem si vydělávala sama a došla k závěru, že na přežití je potřeba celkem málo a proč chtít víc. V té době mi to přišlo i neduchovní. Cestovat se dalo také levně, i když dost nepohodlně. Nevěnovat pozornost materiálnu mi přišlo jako „něco lepšího“. Vždy jsem měla na své potřeby, ale ne moc víc, žila jsem si fajn.

Příjem se sice zvyšoval. Ale s ním i výdaje, s bývalým mužem jsme měli soukromou půjčku na dům, který jsme měli splatit do 7 let. To mi přišlo jako vize finanční svobody.

Můj partner chtěl podnikat a jediným způsobem, jak získat peníze bylo refinancovat dům. Vnitřně jsem to nechtěla, ale stejně jsem to dovolila a podepsala.

S podnikáním nastalo několikaleté období finanční i partnerské noční můry. Podnik vydělal sotva na nájem, o jiných nákladech nemluvě.

Začaly se kupit dluhy, věřitelé a po nich vymahači. Bylo jasné, že jednoho dne to musí prasknout. Mezitím jsem pilně lepila manželství i podnik s myšlenkou, že to dělám pro naši dceru. Přivydělávala jsem, aby se alespoň něco dalo poplatit. Připadala jsem si jako bych ty vydělané peníze házela do kanálu. Stejně to nestačilo.

Navíc jsem si vše dávala za vinu. Situace mi přišla úplně nesnesitelná. V té době jsem potkala metody vnitřní práce a jelikož mi přišlo, že už není co ztratit, tak jsem je vyzkoušela. Ze začátku mi přinášely alespoň úlevu v mém psychickém stavu. Moc víc jsem nečekala.

Avšak postupně, jak jsem šla ke kořenům problémů ve své mysli, ke svým programům, věci se začaly zlepšovat i v reálném světě. Odrazila jsem se od pomyslného dna a ač to nebylo vůbec lehké, začala přicházet i nejrůznější řešení. Udělala jsem maximum ze své strany a věřila, že se to nějak dobře vyřeší. Což bylo jako očekávat zázrak a ten se stal. Najednou to bylo celé za mnou jako zlý sen.

Rozvedená jsem žila s dcerkou docela hezkým životem. Jak jsem pracovala na sobě, začalo mi hodně vadit, že chodím do práce „jen  pro peníze“. Někde jsem si přečetla, že ideální je taková práce, kterou by člověk dělat i zadarmo. Tak jsem se rozhodla pro osobní rozvoj a stala se koučkou. Nejprve jsem pracovala s lidmi na tématu sebesabotáže a pak se přidaly finanční bloky a hojnost.