Můžu mít jenom to, co umím přijmout.
Přijímání je velké téma ve vztahu k hojnosti. A je důležité si uvědomit, že můžu mít opravdu jen to, co umím přijmout – jenom takové množství peněz / takové množství nebo kvalitu klientů / takovou lásku / takovou podporu / takový vztah…
Dá se do toho dosadit prakticky cokoliv. Přijímání zkrátka souvisí se všemi oblastmi našeho života.
Máš raději video než čtení? Najdeš ho tady >>>
Často s lidmi řeším, že chtějí změnit své nastavení a mít více peněz, více klientů nebo zakázek. Když se pak na to podíváme do hloubky, často zjistíme, že přijímání jako celek mají vlastně na většině úrovních zavřené.
Je důležité se přijímání otevřít ve všech oblastech života a toto přijímání stále rozšiřovat, protože to jsou spojené nádoby. Je to vytvoření prostoru, do kterého může hojnost proudit.
Všude tam, kde vytvoříš prostor pro přijímání, začneš z malého průchodu vytvářet dálnici a otevírat tak postupně prostor k většímu přijímání. I peníze v konečném efektu přijdou přes lidi.
Všechno to, co už v životě máš, už jsi evidentně přijala. Máš důkaz, že už to umíš. Teď už jen stačí otevřít se dalšímu stupni. Můžeš se učit přijímat hmotné věci, ale i nehmotné jako je podpora, láska, pomoc. A můžeš také přijímat ve větším.
Pozor na automatické odmítací fráze
Málokdo z nás se naučil přirozeně a čistě přijímat ve své rodině. Často bez jakéhokoliv přemýšlení a reflexe automaticky říkáme naučenou nepřijímací větu – Ne, to je dobrý. A řekneme to tak rychle, že se ani nestačíme zamyslet, jestli tu věc chceme, nebo nechceme přijmout. Znáš to taky?
Taky často říkáš ne, když myslíš ano? Třeba když ti někdo nabídne nějakou pomoc. Automaticky odpovíš: Ne, děkuju. I když bys o tu pomoc vlastně stála?
A co se s tím dá dělat?
Kdykoliv automaticky někomu řekneš: Ne, to je dobrý. Ne děkuju…, ačkoliv bys vlastně chtěla říct ano, zkus tu větu zachytit, nechat si ji projít hlavou. Odbourat tyto automatické vzorce chování můžeš jen tak, že jim budeš věnovat vědomou pozornost.
Příště se zkus pomyslně kousnout do jazyka a tuto automatickou, naučenou větu neříct. To je první krůček, který vede k otevření se dalšímu přijímání. Teď už ti tento nový způsob vstoupil do vědomí. A je potřeba ho vnímat a trénovat, aby se z něj stal nový automatický model chování.
Další překážkou, kterou můžeš vnímat, je pocit, že když ti někdo něco dává, tak za to asi něco chce. Že se nejedná o čisté dávání, ale vlastně takový výměnný obchod. Pokud je to od začátku prezentováno jako výměnný obchod, je to fér. Ale ženy tuto skutečnost někdy vnímají podprahově.
Zkus se zamyslet upřímně – Chce si mě protějšek skutečně zavázat, nebo je to jen moje projekce?
Třeba proto, že jsem tak byla vychovaná, nebo proto, že mám strach, že by to takto mohlo být?
Možná už takovou zkušenost máš z minulosti. To ale neznamená, že se to musí opakovat v budoucnosti. A také je tu vždy možnost si to s dotyčným vyříkat. Závazek máme, jen pokud ho přijmeme.
Trénuj:
Dalším tématem je tzv. revanšování. Když ti někdo prokáže laskavost, máš hned pocit, že bys mu za to měla nějak oplatit např. čokoládou? Zkus se nad tím zamyslet a nejdřív si odpovědět na tyto otázky:
Jsem tak šťastná, že ten člověk pro mě něco udělal, že mu za to chci přinést čokoládu?
Nebo mám jenom pocit povinnosti, že by se to mělo, protože jsem tak byla vychovaná?
Pokud jsem šťastná, že mi někdo pomohl, a chci mu za to něco dát, je tam rozhodující ta emoce. A pak je to krásný cyklus přijímání a dávání.
Ale pokud zjistím, že mám jen pocit, že ze slušnosti se musím nějak revanšovat, znamená to, že na tom něco nesedí. A je dobré v tomto případě tento pocit nějaký způsobem zpracovat. Můžeš použít např. metodu EFT, pokud ji praktikuješ. Nebo si ten pocit prostě jen uvědomit a věnovat mu vědomou pozornost. Jediné, co totiž můžeš změnit, je změnit sebe.
A na závěr cvičení
Já věřím v introspekci. Tam, kde se nám zrovna nedaří, nebo tam, kde bychom se chtěli posunout dál, je užitečné podívat se v klidu do sebe. Polož si tyto otázky a zkus si na ně v klidu a pravdivě odpovědět. Dobré je si i psát.
Nech odpovědi přijít. Vždy přijde to, co přijít má. A pokud je přijímání tvůj velký problém, vracej se k těm otázkám pořád znovu.